O Plzeňském kraji

SídloŠkroupova 18
306 13 Plzeň
Telefon377 195 111
Elektronický kontaktposta@plzensky-kraj.cz
Oficiální stránkywww.plzensky-kraj.cz
Rozloha kraje7 561 km2
Počet obyvatel571 515
Hustota zalidnění73 obyvatel/km2
Počet obcí501
Počet správních obvodů obcí s rozšířenou působností15
Počet správních obvodů obcí s pověřeným úřadem35
Statutární městoPlzeň

Důležité odkazy

Kompletní informace o plzeňském kraji na jedné adrese
http://www.plzen.cz

Oficiální stránky HC Plzeň 1929
http://www.hcplzen.cz

Zoologická a botanická zahrada města Plzně
http://www.zooplzen.cz

TJ Lokomotiva Plzeň
http://www.tjloko-plzen.cz

Plavecký areál Plzeň – Slovany
http://www.bazenslovany.cz

Pivovarské muzeum
http://www.prazdroj.cz

Restaurace "Na Spilce"
http://www.naspilce.com

Charakteristika

Svou rozlohou je Plzeňský kraj třetí největší kraj v České republice s výměrou okolo 7561 m2, počtem obyvatel se však řadí až na místo deváté a po Jihočeském kraji je druhým nejřidčeji zalidněným krajem u nás.
Plzeňský kraj se nachází na jihozápadě naší republiky. Sousedí s krajem Karlovarským, Ústeckým, Středočeským a Jihočeským. Plzeňský kraj má výbornou polohu v regionu mezi hlavním městem Prahou a západní Evropou.

Historie

První dochované důkazy o obydlování Plzeňského kraje jsou staré již 6000 let, někdy z období neolitu a to z malých plzeňských kotlin. Na jednom z nejvýše položených hradišť v Sedlemu u Sušice bylo dokumentováno osídlení tohoto kraje Kelty. První podklady dokazující osidlovaní kraje Slovany pochází ze 7.století. Plzeňský kraj byl velmi ovlivněn dobou Husitskou, nejvíce však dvěmi vítěznými husitskými bitvami a to bitvou u Tachova roku 1427 a bitvou u Domažlic roku 1431. Husité si zvolili Plzeň původně za svoje centrum, ale katolické síly nad nimi převládly a Husité město opustili. V roce 1599 zde pobýval téměř rok český král a římskoněmecký císař Rudolf II a to z důvodů morové epidemie, která řádila v Praze a Vídni. Roku 1618 byla Plzeň poprvé a naposled dobyta hrabětem Mansfeldem. Roku 1680 nastalo na severu Plzeňského kraje neúspěšné povstání rolníků, poté v roce 1693 rebelské povstání Chodů pod vedením Jana Koziny. Ve druhé polovině devatenáctého století nastává průmyslová revoluce. V roce 1869 jsou založeny Škodovy závody a v roce 1842 Měšťanský pivovar v Plzni. V roce 1938 se po Mnichovské dohodě stává značná část kraje součástí říše Německé a Plzeň se stává pohraničním městem. 1945 skončila Německá okupace osvobozením Americkou armádou.

Krajské město

Centrem plzeňského regionu je od samého počátku Plzeň, kde nyní žije 167 000 obyvatel, což je více než 30% obyvatelstva Plzeňského kraje. Město Nová Plzeň bylo založeno roku 1295 a to na příkaz českého krále Václava II. na soutoku čtyřech řek, Úhlavy, Úslavy, Mže a Radbůzy. Vzhledem k tomu, že se nezachovala zakládací listina, doba vzniku města byla časově vymezena lety 1292-1298 (dříve kronikáři, např. Martin Hruška, směšovali zprávy o Staré i Nové Plzni; dnes se uvádí, že nešlo o nové založení, ale o přenesení městského jádra ze Staré Plzně - nyní obec Starý Plzenec a byla vždy centrem západních Čech). Historické jádro města bylo v r. 1989 prohlášeno městskou památkovou rezervací a to díky půdorysné struktuře do značné míry totožné s celým původním gotickým městem. Pravěké osídlení Plzeňského kraje připomíná řada hradišť a pohřebišť. Mezi nejvýznamnější památky z pozdní doby bronzové patří hradiště na Hradišťském vrchu u Konstantinových Lázní, keltské osídlení dokládá i hradiště Sedlo u Sušice. Nad Starým Plzencem se dochovalo mohutné opevnění přemyslovského správního centra celého kraje, kterému vévodí rotunda sv. Petra a Pavla.

Další zajimavá města

Kromě Plzně plní funkci center Plzeňského kraje také města Klatovy, Domažlice, Tachov, Rokycany. Vzhledem k nízkému osídlení mají význam i malá města jako jsou například Sušice, Stříbro, Plasy, Kralovice, Horšovský Týn, Přeštice, Nepomuk aj.
Plzeňský kraj proslul i lázeňským městem Mariánské Lázně, která jsou známa po celém světě. Jediné lázně, které po rozdělení v Plzeňském kraji zůstaly, jsou v obci Konstantinovy Lázně na Tachovsku. Léčilo se však i na dalších místech, dodnes jsou známé např. Lázně Letiny, které dnes již nesloužící svému účelu. Konstantinovy Lázně jsou zaměřené na prevenci, léčbu a rekonvalescenci při kardiovaskulárních chorobách. K regeneraci sil můžete využít i wellnesscenter a krytých plaveckých bazénů v některých městech i horských střediscích. Obvykle se jedná o masáže, perličky či fitnesscentra, není však výjimkou, že jsou nabízeny i terapeutické a lázeňské procedury.

Historické a kulturní památky

Plzeňskému kraji vévodí mnoho středověkých hradů. Nejstarší z nich, románský hrad Přimda, je zároveň i nejstarším kamenným hradem na území České republiky. Hrad Rabí je největší hradní zříceninou v České republice a řadí se mezi nejvýznamnější středověké pevnosti střední Evropy. Poutník po kraji se může projít po středověkém mostě mezi paláci na hradě Velhartice v Pošumaví, může vidět zámek v Horšovském Týně, zříceninu hradu Klenová, mohutné opevnění vodního hradu Švihov nebo královské hrady Radyně a Kašperk, radnici a zámek v Kaceřově. Za návštěvu určitě stojí barokní zámek v Manětíně či „květinový zámek“ v Nebílovech s expozicemi zaměřenými na květinové motivy ve výtvarném umění. Nejznámější zámeckou stavbou kraje je původně lovecký zámek Kozel nedaleko Štáhlav s rozlehlým parkem, jízdárnou, konírnou a kaplí.

Příroda

Plzeňský kraj se může chlubit neobyčejně pestrou krajinou. Začněme horskou krajinou Českého lesa a Šumavy a skončeme Bavorskem s nemalým množstvím měst, obcí, vesniček, lesů a rybníků. Pro kraj jsou typická údolí toků řek a v centru kraje pak množství kaňonů řeky Střely nebo Berounky. Dalšími atraktivními místy jsou oblasti chráněných Sladkovských a Křivoklátských lesů. Díky zachovalé flóře i fauně a také díky bohatým vodním tokům bývá Plzeňský kraj nazýván „zelená střecha Evropy“. Národní park na Šumavě byl roku 1991 prohlášen největším národním parkem v České republice a to díky rozloze více než 69 030 hektarů. Národní park Šumava se jako jediný v české republice může dále chlubit unikátními ledovcovými jezery. V Plzeňském kraji je celkem 40% lesních ploch, které jsou plně přístupné turistům a neméně pak houbařům. V kraji jsou převážně borovice a smrky.

Průmysl a hospodářství

Průmyslový a technologický rozmach Plzně začal již v polovině 19. století. Vznikají známé Škodovy závody (1869) a Měšťanský pivovar v Plzni (1842) začne produkovat světoznámý plzeňský ležák Pilsner Urquell. Postupně se Plzeň zařazovala mezi nejvýznamnější města státu. V současnosti je Plzeň čtvrtým největším městem v Česku. K této době se datuje i začátek léčení v Konstantinových Lázních. V letech 1861 – 1876 je v plzeňském kraji vybudována základní železniční síť a pod Špičákem byl vyražen nejdelší železniční tunel v Čechách. Plzeňsko má vydatná ložiska černého uhlí a kaolinu.

Podnikání

Plzeňský kraj je v oblasti podnikání nadprůměrně rozvinutým krajem. Plzeň se staví svými 5,5% z HDP hned po Praze na druhé místo. Významně se zde daří podnikání v oblasti elektrotechniky a potravinářství. Mezi nejdůležitější společnosti podnikající v Plzeňském kraji je Bohemia sekt, Stock Plzeň, Škoda Plzeň, Plzeňský prazdroj, Keramika Horní Bříza, DIOSS Nýřany a Chlumčanské keramické závody. Plzeňský kraj se díky své poloze v kraji stal centrem investic zahraničních firem jako je například Siemens, Daikin, Matshusita Televizion, HP-Pelcer, Vishaz Elektronik aj. V tomto kraji bylo do dnešní doby evidováno 9.295 obchodních společností, 99.500 soukromých podnikatelů, 511 akciových společností, 407 družstev, 8470 spol. s r.o. a 32 státních podniků.

Zemědělství

V Plzeňském kraji zaujímá zemědělská půda 51 % z rozlohy tohoto kraje. Nejúrodnější půda je v okolí řek. V poslední době se z důvodu zemědělské krize půda zalesňuje a zatravňuje. Hodnota zemědělské půdy je v kraji až o 20 % nižší než se pohybuje průměr v české republice.

Školství a vzdělávání

V Plzeňském kraji jsou dvě vysoké školy, Lékařská fakulta Univerzity Karlovy a Západočeská univerzita. Obě vysoké školy jsou známy svojí vysokou kvalitou výuky a zaměřením vyučovaných oborů přitahují studenty nejen z Plzeňska, ale i z jiných regionů ČR a neméně pak ze zahraničí. V kraji se o středoškolské vzdělávání stará 35 středních odborných škol a 14 gymnázií. Učňovskou výuku zajišťuje celkem 38 odborných učilišť, základní výchovu zde zajišťuje 129 základních škol a tu mateřskou celkem 82 školek.

Doprava

Plzeňský kraj je vzhledem ke své poloze strategickým místem ve spojení se západní Evropou. Velký potenciál zde má doprava silniční a méně pak železniční. Plzeňský kraj si velmi zakládá na rozvoj bezpečné dopravy, které je ohleduplné k životnímu prostředí a zjednoduší spolupráci jednotlivých dopravních systémů.

Kultura

Kultura je v Plzeňském kraji jako všude jinde významnou součástí společenského života.

Sport

Plzeňský kraj také nabízí velké množství sportovního vyžití. Pro vodní turistiku je možno využít hluboký kaňon Berounky od Plzně až po Zvíkovec. Řeka Otava je běžně sjízdná ze Sušice do Horažďovic a Písku. Zkušení vodáci nebo raftaři ocení jarní sjezd Otavy, kdy tento úsek patří mezi nejatraktivnější divoké vody v České republice. Na koupání je v kraji mnoho veřejných koupališť, rybníků a jezer. Na Hracholuské přehradě u Stříbra si můžete zaplavat, zalyžovat na vodních lyžích, zahrát si minigolf nebo se v klidu projet po přehradě parníkem. Můžete si zde také půjčit lodičku nebo šlapadlo. Velký Bolevecký rybník v Plzni je jediným místem v kraji, kde se pořádají jachetní regaty. Milovníkům pěší turistiky a výletů je po celý rok, s výjimkou některých oblastí s vyšší sněhovou pokrývkou v zimě, k dispozici více než 4000 km vyznačených turistických tras, které propojují všechna zajímavá přírodní a historická místa kraje. K nejzajímavějším turistickým cílům patří: na Plzeňsku údolí Střely mezi Rabštejnem a Plasy, Úterský potok, hrad Krašov nad Berounkou, hrad Skála u Přeštic a hrad Buben; na Rokycansku Radeč, Žďár, údolí Berounky s hradem Libštejnem, údolí Zbirožského a Radnického potoka; na Šumavě vrcholy Ostrého, Sokola, Oblíku a Ždánovská vrchovina; na Domažlicku nejvyšší bod Českého lesa Čerchov, kostel sv. Anny na vrchu Tannaberg u Všerub, Koráb, zřícenina hradu Rýzmberk a celý hřeben Chudenické vrchoviny; na Tachovsku údolí Mže u Pavlovic, Kosí potok, hrad Volfštejn, zřícenina hradu Přimda a okolí Konstantinových Lázní; na Klatovsku údolí Ostružné, pohádkový les u Nalžovských Hor a Svatobor u Sušice.
V zimním období je plzeňský kraj atraktivním střediskem zimních radostí. Plzeňskému kraji v tomto období vévodí horská oblast Šumavy. Nejnavštěvovanějším a nejatraktivnějším střediskem je Železná Ruda s centrem Špičák. Špičák se pyšní 50 sjezdovkami s celkovou délkou přes 45 km a pojme až 30.000 lyžařů za 1 hodinu. Dalšími středisky se může pochlubit Horská Kvilda, Filipova Huť či Modrava, která je zaměřena spíše na běžkařské stopy a to až v délce 70 km. Neméně zajímavá jsou i střediska Javorné, Hojsovy Stráže, Prášil či Srní.
Velkou sportovní atrakcí Plzeňského kraje se stal golf. Plzeňský kraj se díky 27 jamkovému hřišti v Resortu Darovanský dvůr, 18 jamkovému hřišti v Kyšicích u Plzně a 9 jamkovému hřišti v Alfrédově u Stříbra řadí svou nabídkou mezi přední české golfové regiony. Samozřejmostí všech větších měst a turistických středisek je široká síť dobře vybavených fittness center s možností absolvovat jednotlivé hodiny různých aerobních cvičení pod vedením zkušených instruktorů. Pro milovníky rizika je zde krytá lezecká stěna v Plzni, využít lze i několik areálů pro kolečkové brusle a prkénka nebo absolvovat extrémní sjezdy na kole, lyžích či na divoké vodě.

© 2008-2014